Sedíš znuděně na hodině matematiky a místo toho aby sis zapisovala jak se vypočítá goniometrická funkce, píšeš po sešitě jen jedno slovo. Vlastně jméno. Stefan. Tu srdíčko či hvězdička. Na rohu sluníčko, ve prostřed kytička a všude jeho jméno. Zvoní! Konečně můžeš jít domů. Ze třídy vylítneš jako první a už letíš ke skříňkám. Chceš si uklidit věci, ale nemáš u sebe najednou svůj sešit matematiky. "Ehm?" ozve se za tebou a ty se otočíš. Stefan má na tváři úsměv a v ruce tvůj sešit. "Tohle sis tam zapoměla." mrkne na tebe.



