"Damone, nechci složit další básničku, je jedna hodina ráno, já chci spát!" zavřeš za Damonem dveře a jdeš nahoru do pokoje. "Ten Damon je ale otravný co?" ozve se ze tvé postele a ty se lekneš až nadskočíš. Stefan se usměje a sedne si na tvou postel. "Děláš si srandu? Já nejsem tak otravný jako ty." řekne najednou Damon u dveří. "Doprkna, co tady děláte!" řekneš unaveně a jen se svalíš do postele. "Já chci spát." zakňouráš a oba ti začnou zpívat ukolébavku. Jenže každý jinou. "Držte pusy vy dva!" hodíš po nich polštářem. "Promiň, ale on si začal." omluví se Stefan. "Já? To ty!" naštve se Damon. Sedneš na postel a totáně vysíleně se na ně podíváš. "Nejste vy dva náhodou bráchové? Protože pokud ne tak vaše matka byla kukačka. A ted zmizte!"



