Rodiný přítel? 0,4

27. června 2009 v 21:02 | LeNa
Čekala jsem asi tak 5 minut a zachvíli zase přišel.Vlasy mě zplácnutý nahlavě a místo úsměvu měl na tváři smutný výraz a dosedl si zase na postel. "Lepší??" zeptal pořád s nadějí v hlase. "Mno.. malinko jo." přikývla jsem a zadívla se na něj..
Pořádně jsem si ho musela prohlídnout. delší tmavší vlasy které měl díky vodě ropláclé mu lemovaly obličej. jeho tmavé oči na mě upíraly veškerou naději a jeho rty byly zformulovány do smutného úšklebku.
"Proč si to udělal?"neubránila jsem se otázce, která mi vyklouzla z pusy. "Co?" optal se stále smutný. "Mno.. to, že sis ty vlasy smyl a .. chováš se smutně.. proč?..proč si to udělal?" dívala jsem se na něj. "To si přece chtěla ne?" stáoe se na mě díval.. "Jo to jo, ale.. Chovala jsem se k tobě hrubě, hnusně nepřátelsky a znechuceně, ale ty přesto se chováš normálně..." zadívala jsem se na něj. "Já nevím.. rpostě věřím, že jsi prima holka a chci ti dokázat, že jsem docela obyčejný a normální kluk, kterej se nemusí chovat jako hvězda, když žádná není." zadíval se na mě zvláštním pohledem. Při tom pohledu mi lehce zamrazilo na zádech. "aha.. tak.. tak to jo.." začervenala jsem se, ale nechtěla jsem aby to bylo vidět, tak jsem rychle popadla knížku aby to neviděl, ale marně. Uvolněně se usmát a zeptal se: "Proč se schováváš? Sluší ti to když se červenáš.." vykoukla jsem zpoza knížky, "Já se nečervenám.." snažilajsem se ho přesvědčit, ale marně. "počkej chvilku musím se jít napít a.. na nic tu nasahej!" upozornila jsem ho a šla do kuchyně..

"Co to děláš!!!" křikla jsem na něj když jsem se zase vrátila z5."Říkala jsem na nic nesahej a žy mi hned vemeš můj sešit!" řekla jsem a hned mu to vyrvala z ruky.. Byl to malý červená sešit s tvrdými deskami kde byloúhledným zlatavým písmem napsáno: Lenka's Songs.
Objala jsem ten sešit a posadila jsem se"Co sis to dovolil!!" zavrčela jsem. "Promiň.. já.. já jen, že mě to zaujalo.. nevěděla jsem, že skládáš písně.. zaspívej mi jednu.. prosím...." zaprosil s nadějí v hlase, ale já sem si zase hrála na neoblomnou a lehla si na postel. takže jsem měla nohy u něj. On si sednul a opřel se o zed a mé nohy si dal na jeho klín.
"Prosím..." zaúpil a já sem skoro povolila, ale nakonec jsem se ovládla.. "ne... neměl si na to sahat.. nikdo.. nikdo ti to nedovolil!!! " řekla jsem a koukala jsem do stropu.. "Mě.. mě to mrzí...." řekl ihned. "To vyprávěj králíkům" vyplázla jsem na něj jazyk... "proč zrovna králíkům?"podivil se. ůprotože ty jediné ty zajímáš" odesekla jsem rychle.. "tak hele.. kdybych byl Zac Efron Robert Pattinson nebo Taylor Lauthner... odpustila by jsi mi?" zeptal se. "proč zrovna někdo z těchto tří?" podivila jsem se. "protože ty máš tady všude po stěnách na plakátech"zakroužila rukou dokola aby naznačil místnost. "tak co.. odpustila by jsi mi?" zeptal se znova. "Mno.. já nevím.... když.. ty ani jeden z nich nejsi..." dodala jsem rychle. "Já vím.. a.. odpustíš mi?" zeptal se.. "Mno.. tak jo.. odpouštím ti... "A.. zazpíváš mi něco?" zeptal se...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama