Červen 2009

Rodiný přítel? 0,5

28. června 2009 v 21:56 | LeNa
"Zazpívat??" vykulím na něj oči.. "ne ne ne ne ne... to po mě chtít nemůžeš.. ne.. to ne" řekla jsem rázně a dívala jsem se mu při tom do očí.. "Já.., uá.. nejsem v tom moc dobrá..." koukla jsem se raději na postel.. posadila jsem se, ale stále mi přidržel nohy na jeho klíně. ůJo.. tak přoč si tě Miley vybrala?" koukne na mě vyzvídavým pohledem, čímž mě dostal... "Mno tak dobře mno...."
Vzala jsem si svůj sešit a pomalu jsem spustila:

"Láska hory přenáší,
máli to tak být
Láska láká nevinné
jak jen na to přijít

Má naděje se ztrácí
ty odcházícš do pekla
A stále se usmíváš
s tváří anděla...

Odcházíš a už se nevrátíš?
Odcházíš a to vše přerušíš?
Život jsi mi již zachránil
a teď jsi mé srdce poranil
Tvá kůže bledá bývá,
steží se ale na to dívá
tvé bílé rysy tváře
se strácejí v mlze
a nencháš mě v klidu snít svůj sen
o nás..."

Dozpívám a kouknu na něj.. Ve tváři má úsměv "To bylo bezvadný..." směje se a obejme mě.. "Ehm.. jojo.. já.. ne-mů-žu dý-cha-t" řeknu jak silně mě objal.. Pustí mě "Jojo.. promiň.. ale.. bylo fakt bezvadné" "Jo mno.. když ymslíš.." "Drewe!!" řekne babička "jedeme.." dopoví a už je u dveří.. podívá se na mě s prosbou v očích "Dej mi na tebe nějaký... jakýkoliv kontakt.. prosím..." zaúpí a já mu rychle nacvakám své tel. číslo do telefonu a i mé icq.. "tady je.. měj se.." řeknu a kouknu se mu do očí.. přijde ke mě a pomalu mě obejme a jemně mě políbí na tvář, na čelo do vlasů a nakonec pomalu, ale jemně na rty.. měj se krásně.." řekne a odejde.....

Rodiný přítel? 0,4

27. června 2009 v 21:02 | LeNa
Čekala jsem asi tak 5 minut a zachvíli zase přišel.Vlasy mě zplácnutý nahlavě a místo úsměvu měl na tváři smutný výraz a dosedl si zase na postel. "Lepší??" zeptal pořád s nadějí v hlase. "Mno.. malinko jo." přikývla jsem a zadívla se na něj..
Pořádně jsem si ho musela prohlídnout. delší tmavší vlasy které měl díky vodě ropláclé mu lemovaly obličej. jeho tmavé oči na mě upíraly veškerou naději a jeho rty byly zformulovány do smutného úšklebku.
"Proč si to udělal?"neubránila jsem se otázce, která mi vyklouzla z pusy. "Co?" optal se stále smutný. "Mno.. to, že sis ty vlasy smyl a .. chováš se smutně.. proč?..proč si to udělal?" dívala jsem se na něj. "To si přece chtěla ne?" stáoe se na mě díval.. "Jo to jo, ale.. Chovala jsem se k tobě hrubě, hnusně nepřátelsky a znechuceně, ale ty přesto se chováš normálně..." zadívala jsem se na něj. "Já nevím.. rpostě věřím, že jsi prima holka a chci ti dokázat, že jsem docela obyčejný a normální kluk, kterej se nemusí chovat jako hvězda, když žádná není." zadíval se na mě zvláštním pohledem. Při tom pohledu mi lehce zamrazilo na zádech. "aha.. tak.. tak to jo.." začervenala jsem se, ale nechtěla jsem aby to bylo vidět, tak jsem rychle popadla knížku aby to neviděl, ale marně. Uvolněně se usmát a zeptal se: "Proč se schováváš? Sluší ti to když se červenáš.." vykoukla jsem zpoza knížky, "Já se nečervenám.." snažilajsem se ho přesvědčit, ale marně. "počkej chvilku musím se jít napít a.. na nic tu nasahej!" upozornila jsem ho a šla do kuchyně..

"Co to děláš!!!" křikla jsem na něj když jsem se zase vrátila z5."Říkala jsem na nic nesahej a žy mi hned vemeš můj sešit!" řekla jsem a hned mu to vyrvala z ruky.. Byl to malý červená sešit s tvrdými deskami kde byloúhledným zlatavým písmem napsáno: Lenka's Songs.
Objala jsem ten sešit a posadila jsem se"Co sis to dovolil!!" zavrčela jsem. "Promiň.. já.. já jen, že mě to zaujalo.. nevěděla jsem, že skládáš písně.. zaspívej mi jednu.. prosím...." zaprosil s nadějí v hlase, ale já sem si zase hrála na neoblomnou a lehla si na postel. takže jsem měla nohy u něj. On si sednul a opřel se o zed a mé nohy si dal na jeho klín.
"Prosím..." zaúpil a já sem skoro povolila, ale nakonec jsem se ovládla.. "ne... neměl si na to sahat.. nikdo.. nikdo ti to nedovolil!!! " řekla jsem a koukala jsem do stropu.. "Mě.. mě to mrzí...." řekl ihned. "To vyprávěj králíkům" vyplázla jsem na něj jazyk... "proč zrovna králíkům?"podivil se. ůprotože ty jediné ty zajímáš" odesekla jsem rychle.. "tak hele.. kdybych byl Zac Efron Robert Pattinson nebo Taylor Lauthner... odpustila by jsi mi?" zeptal se. "proč zrovna někdo z těchto tří?" podivila jsem se. "protože ty máš tady všude po stěnách na plakátech"zakroužila rukou dokola aby naznačil místnost. "tak co.. odpustila by jsi mi?" zeptal se znova. "Mno.. já nevím.... když.. ty ani jeden z nich nejsi..." dodala jsem rychle. "Já vím.. a.. odpustíš mi?" zeptal se.. "Mno.. tak jo.. odpouštím ti... "A.. zazpíváš mi něco?" zeptal se...

Rodiný přítel? 0,3

26. června 2009 v 23:55 | LeNa
"Ahoj.. já jsem Drew Seeley.." oznámil mi mladík sotjící za dveřmi a já nasadila nepřátelský výraz "Hm.." řekla jsem a pomohla babičce s věcma.. potom šla do pokoje.. babička midalal jako vždy nějakou tu z těch nejlevnějších bomboniér.. rozhodla jsem se, že tu asi vemu do školy... pak jsem si tajně sedne za dveře svého pokoje které jsem měla pootevřené.. babička právě představovala drewa mamce atd.. "Tohle je drew.. moje kamarádkamě poprosila abych ho u sebe nechala bydlet.." hm.. skvělí.. další filmovej frajírek.. pomyslela jsem si.. "Myslela jsem si, že by si s Lenkou mohly rozumět.." To sotva.. zase jsem v duchu dodala a pak jsem se otočila a zasedla za PC a pustila jsem si od Green day písničku Know Your Enemy. Sedla jsem si na postel a začetla se do dalšího dílu stmívání..

Uslyšela jsem lehké zaťukání na dveře "Dále.." houkla jsem a dál si četla... "Ehm.. ahoj.." řekl když vešel.. nějak sjemho nevnímala a dál si četla.." Ehm..??" byla jsem fakt začtená.. Edward kní právě v noci přišel a.. "Ehm!!? AHOJ..!" podívala jsemse na něj a změřila jsem si ho nepřátelským a uraženým pohledem "Mnonazdar.." prohodila jsem k němu a dál poslouchala Green Day. "Jak se máš?ů optal se "Do ted skvěle.. a měla bych se ještě líp kdyby ses otočil a odešel z5.." prohodila jsem a on se kupodivu usmál a sedl si vedla mě na postel "Co to čteš?" zeptal se se zájmem v hlase "Zatmění... si slepej nebo co?!?" odpověděla jsem hnusně a dál si četla.. "Jo mno jo.. vidím promiň" .. mě se mnou stále trělivost.. já být na jeho místě tak mě už dávno rozkuchám, zadupu do země a nebo přinejmenším seřvu "Jo, jo.." dodala jsem a dál si četla.. nepřáítelskost ze mě přímo sršela.. Vstala jsem a šla k PC a místo green day tam dala paramore a decode.. ta psnička se zrovna hodila.. sedla jsem si z5 ke knížce a začetla se "Líbí se ti to hodně?" zeptal sea ukázal na knížku "Jo líbí.. Proč?" podívala jsem se znechuseně na něj "Já jen tak.." prohodil s nenuceným úsměvem na tváři. To mě ještě více rozálilo a začala si pobrukovat text písničky. asi tak po dalších desetiminutách takovéhokonverzace se najednou zeptal "Udělal jsem ti něco?" v jeho očích byl vidět zájem.. v mích spíše pravý opak "Mno.. na tak to, že jsi si sem přišel a začal se chovat jako nějaká hodná popstar" při tom sjem udělala ve vzduchu uvozovky "je asi všechno pane dokonalý.. " řekla jsem a dál se začetla "ale já.. já si na nic nehraju" "Hm.. to vyprávěj králíkům.." řekla jsem a podívala jsem se na něj "tak se podívej.. ten tvůj nacvičenej úsměv musí vidět každej až v amazonii a ty tvý nagelovaný perfektví" zase uvozovky ve vzduchu "vlasy musí býti vidět až z prstence Saturnu..." řekla jsem "Aha.. takže.. když si smyju ten gel a nebudu se usmývat.. tak budeš přátelštější?" podíval se na mě s nadějí v očíchm ale když viděl můj znechucenej pohlet tak hned dodal "nebo alesoň komunikativnější?" na to sjem přikývla "Dobře.. kde máte koupelnu.." zeptal se "Vyjdi a hned doprava.. " přikývl a odešel...do koupely..:)

Rodiný přítel? 0,2

26. června 2009 v 23:37 | LeNa
Je to tady.. konečně mám narozky.. vstane z postele a jako ždy jdu do koupelny a provedu ranní hygienu... jdu do školy a jako vždy ej to super..Po škole musím jít s kámoškou ejště něco koupit.. je sní legrace, protože vždycky vymyslí nějakou ptákovinu a vždycky se tomu zasmějeme.. dnes šla do nějakého krámku.. sedla sem si na alvičku a čekala na ní.. když vyšla hned ke mě běžela a ala mi krásnýho plyšáčka a křičela při tom "Vše nejlepší k narozkám!!" a hned mě objala.. musela jsem se začít smát... "to si nemusela.." řeknu jako vždy když mi někdy někdo něco dá.. "Ale to musela.. Mám tě přece ráda!!" Jdeme městem a povídáme si.. cestou mě doprovodí domů.. když jedu výtahem nahoru přemýšlím, co zase ta moje rodina vymyslí.. jak je znám tak to zase bude něco...:) otevřu pomal dveře a nahlídnu tam "Ahoj... jsem doma!!" křiknu hned a zavřu za sebou dveře.. na stole je plno věcí k oslavě a taky hooodně.. ale vááážně hoodně dárků... "Plekvapeí" slyším křičet za sebou svou malou sestřičku která se jako vždy schovala ve skříni. Máme dá na svůl dort a začneme oslavovat.. dárky si odnesu do pokoje aby nepřekážly.. mám tam několik knížek, cédéček, dvd atd.. "Leni.. přijede i babička.. tak se připrav.. mám pro tebe snad největší dárek.. " ekne máma a já se teda připravím.. v pokoji si pustím oblíbenu písničku The Call od Reginy Spector, a začnu si i zpívat.. slyším zvonek u dveřím.. jdu otevřít..

"Leni.." řekne mamka a já vyjdu na chodbu "Ano mami??" zaúpím a jdu poslušně otevřít.. uzž v nich stojí babička, teta, děda i můj 'strejda' , který byl ovšem příliš mladý na to aby mi dělal strejdu.. vždyt byl jen o 5. let starší než já... "Ahoj babi.." nasadila jsem šťastný úsměv který mi ovšem ztuhl ve chvíli když jsem uviděla ještě někoho stát za dveřmi...

Rodiný přítel? 0,1

15. června 2009 v 23:28 | LeNa
Sedím ve svém pokoji a přemýšlím.. Co a jak bude.. Vždyť za dva a půl měsíce jsem v devítce a.. pak dál.. Střední škola.. a.. a.. a nevím.. Sklopím oči a koukám na zem. Podívám se na hodinky a křiknu "Jéééé!!" seskočím ze židle a utíkám dolů popadnu tašku a běžím na hodinu zpěvu.. jako každý pondělí jdu zpívat... koupím si noví Bravo a začtu se.. do očí mě 'praští' hned ten první článek: Miley Cyrus v Česku! Hned se abych pravdu řekla začtu a dozvím se, že Miley jede dočeska aby někdo nazpívaljejí hity Česky. Chce tím samozdřejmně oslovit větší komunitu lidí nebo co.. dál už nečtu protože se zasním.. to by bylo něco zpívat s Miley... konec snění.. řeknu si a jdu do hudebky... ještě než vejdu do třídy tak přes dveře slyším nějaké hlasy.. zaslechla jsem i své jméno a jméno Miley.. potichu zaklepu a vejdu "Dobrý den.." "Ahoj Leni.." řekne mi učitelka "Nechtěla bys zpívat pro Miley Cyrus?" zeptá se jako by to byla úplně normální otázka.. Kouknu na ní a otevřu pusu.. "Coo???" "Mno.. tady agenti si vybraly naši školu na to aby našli talent a ty máš k ní hodně podobnej hlas a.. " "Počkejte.. chcete říct, že bych přezpívávala písničky Hannah Montany??" vykulím na ně oči. "Mno.. ano.." přïkývne učitelka "Tak to beru!!!!!!!" řeknu bezrozmyšlení...

Po hodině běžím domů a pořád si prozpěvuju The Other Side Of Me... doběhnu a hned křiknu na naše "Mami, tati, ségro bráchové.. já já.. já budu zpívat...." "Cožře?" zpetá se mě nechápavě starší brácha.. "Mno budu zpívat pro Miley... " řeknu a usměju se od ucha k uchu

Ležím na posteli a koukám do stropu... je středa večer... zítra je mi 14. řeknu si a kouknu na hodinky.. je přesně 23:55. Měla bych jít spát. Kouknu se ještě na fotky a plakáty co mám na zdi.. je na nich Zac(♥), Vanessa, HSM a také samozřejmě Miley... "Splnil se mi sen..." šeptnu si pro sebe a pomalu usínám nevědíc co mě zítra čeká...

Rodiný přítel?

14. června 2009 v 22:58 | LeNa |  Kapitolovky
Ve skratce: Je mi 14 a rodina mi představí rodinného přítele...
Pozn. : zase jedna povídka o mě.. napadla mě dnes když sjem přemýšlela nad svýma 14. narozeninama... a vyšlo z toho tohle...
Páry: Lenka/Drew
přístupnost: bez omezení
autor: LeNa
stav: !dokončeno!
kapitoly: 1 , 2 , 3 , 4 , 5 , 6 , 7 , 8 , 9