Co všechno se může stát s náhodným ICQ? 1,0

14. května 2009 v 17:38 | LeNa
Uběhlo pár týdnů od toho všeho.. Zac se vrátila zase zpět do Ameriky a já zůstala tam kde jsem.. Pořád si sice voláme a píšeme, ale není to to, po čem sjem vždycky snila... Mamka se ale ted ke mě chová úplně jinak.. je milejší, hodnější a víc věcí mi dovolí.. můžu být večer déle venku atd.. vůbec nechápu co se to sní děje... Jednoho dne jdu pomalu jako vždy ze školy a cestou narazím na takovýho toho svýho idola ze třídy.. krásně se na mě usměje "ahoj Lení... jak je?? nechceš stím pomoc??" hned se vyptává s tím jeho úsměvem.. přikývnu a vidím tě mi veme batoh ze zad a usměje se na mě "Jak se má pan Efron?" řekne a je to jako kdyby žárlil "nevím jak se má.. dlouho se mi neozval víš Marku..." řeknu mu a jdu pomalu.. "Aha.. takže.. máš ted nějakej čas když si tě nehlídá??" koukne na mě do očíček... "Jo.. to mám.. proč?" řeknu a je vidět, že jsem tak trochu více nechápavá "Mno.. nechtěla bys jít třeba.. někdy.. možná.. rovnou dnes do kina?" zeptá rovnou a kouká na mě. Trochu nevím co odpovědět.. o tomhle sem přece vždycky snila... "Mno.. víš jí.. "kouknu mu do očí "Ráda půjdu.. tak .. dnes?" dívám mu do očí a když mu odpovím uppa se mu rozšířej zorničky radostí.. obejme mě a já.. nevím.. mám takovej divnej pocit.. přece.. přece ho nepodvádím.. honí se mi hlavou když ho taky obejmu "Jo.. dneska.. příjdu pro tebe v 7" mrne na mě a usměje se... dojdeme až ke mě domů "Tak jo.. večer příjdu.. budu se těšít.. " mrkne na mě a jde pryč...

Připravuju se tak jako nikdy před tím.. maluju se.. vybírám oblečení takže můj pokoj už vůbec není tak srovnanej jako je vždycky... nakonec si vemu své zelené džínsy do zvonu a k tomu své blíbené modré třičko, červenej šátek a červenou mikinku.. maluju se.. nějak mi to nejde "Doprkna!!" vykřiknu vždycky když se mi něco nepovede.. takže pořád.. nakonec se mi to přece jen povede... jdu do kuchyně "Mami.. jdu do kina jo..?" řeknu a v tu chvíli zazvoní zvonek u dveří.. kouknu na hodinky a je 7. jdu otevřít.. ve dveřích stojí Mark s nádhernou kytící růží.. Usměju se a převezmu si od něj kytku"je nádherná Marku..."obejmu ho a odnesu jí do pokoje a dám do vázya aniž bych čekala na odpověd mámi vemu bundu na sebe a vyjdu ze dveří... jdem pomalu a pořád si povídáme.. třeba i o blbostech, ale povídáme... a pořád se smějeme.. když dojdem do kina tak se začnem hádat kde budem sedět "Budem víc nahoře je lepší výhled..." řeknu a kukám do očí "ne.. půjdem do prostřed.. tam je to lepší" řekne a taks e tam hádáme.. nakonec skončíme někde ve tříčtvrtině sálu..Když to skončí a vyjdem ven drží mě za rameno, ale všechno jen kamarádsky... Normál se spolu bavíme a nejsou ani nějak náznaky nějakýho flirtování.. jsem doopravdy jen jako kamarádi.. dojdem ke mě domů a pořád se smějem.. se smíchem vejdem dovnitř a náhle se přestanu smát protože tam stojí.... Zac....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 9AadUuUshEe4 9AadUuUshEe4 | 14. května 2009 v 19:00 | Reagovat

tYyEe...lEenIi...tYybYys mOohlAa pIisAat nOormAal knIizkYy!!!..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama